Musíme si pomáhat: Zápas o obecní parcely vyhrál syn starosty

Pochybný prodej pozemků: podezření z konfliktu zájmů. Státní zástupci zkoumají, zda mohou smlouvy zpětně zrušit.

Byl by to tuctový příběh, jakých česká komunální politika zná desítky: obecní pozemky získali příbuzní zastupitelů. Jenže do případu vstoupila protikorupční organizace Transparency International, která chce přinutit úřady, aby se řídily novým principem: nepodaří-li se viníky postihnout trestně, smlouvy se musí zrušit a majetky vrátit obcím.

Petr Morávek, starosta Břehů, tisícihlavé vesnice na Pardubicku, teď proto sedí ve své kanceláři a listuje starými spisy. Musí státnímu zastupitelství doložit, že se loňský prodej dvou obecních pozemků odehrál průhledně, podle pravidel.

Už i on připouští, že to nebude snadné. Totiž: právníci Transparency International (TIC) prostudovali všechny dokumenty a nalezli celou sérii chyb a opomenutí. „Tady nebyla snaha něco zatajit nebo se obohatit. Jde jen o formality,“ hájí se starosta Morávek a ochotně nechává nahlédnout do radničních dokumentů.

Všichni se přece známe

Ale postupně: v březnu 2008 zažádali tři břežští obyvatelé o prodej obecních pozemků. Zmínka o záměru prodávat erární parcely se záhy objevila na úřední desce. A v červnu 2009, tedy více než rok poté, se podepisovala smlouva. Dostalo se ovšem jen na dva zájemce: starostova syna Davida a bratra obecního zastupitele Tomáše Vančuru.

Vše by podle všeho zapadlo, kdyby starosta postupoval jako v jiných případech.

Podle zákona musí záměr zveřejnit i na internetových stránkách radnice. „Ačkoli je běžnou praxí, že tam jednotlivá oznámení vyvěšují, tentokrát to neudělali,“ říká Petr Jansa, vedoucí právní poradny TIC.

Výčet pochybení je však mnohem delší: obec nedodržela „přiměřenou dobu mezi zveřejněním a prodejem“, prodávané pozemky se nadto během roku smrskly ze tří na dva, cena pozemku byla určena hned na počátku, aniž by obec zjišťovala, zda není tržní hodnota vyšší.

Teprve až když se ozvali první kritici (šest dní po podepsání smlouvy), nechal starosta vypracovat znalecký posudek. Pozemky se však hodnotily jako sad, prodejní cena – 85 korun za metr čtvereční – byla alespoň papírově obhájena. „Konkrétní tržní cenu si netroufáme odhadnout, vše ale nasvědčuje tomu, že pozemky byly prodány záměrně pod cenou,“ trvá na svém právník Jansa.

Starosta Morávek jen nesouhlasně kroutí hlavou: „Prodávali jsme za cenu v místě obvyklou. Za stejnou částku jsme nabízeli i jiné parcely.“

Všechny ty výtky by starosta nejspíš bez větších potíží ustál. Zlou krev však mezi místní zamíchal tím, že parcelu získal jeho syn a druhou zase bratr zastupitele Vančury.

A do zápisů před klíčovými hlasováními to ani jeden neuvedl, třebaže jim to ukládá zákon. „Tady se přece všichni známe, viděli, že je tam jméno mého kluka,“ brání se starosta Morávek. Jenže TIC zjistila, že ne všichni hlasující o střetu zájmů věděli. „Všichni zastupitelé věděli, o čem hlasují,“ přidává se místostarosta Pavel Jirava. „A pokud dnes tvrdí, že ne, museli nejspíš zapomenout,“ dodává vzápětí.

Prolomené Břehy?

Pokud se žalobci rozhodnou, že pochybení v Březích jsou natolik zásadní, že je nutné smlouvy zrušit, bude to pro TIC průlom. Dosud v obdobných případech narážela. Státní zástupci „zahajovali řízení o neplatnosti smluv“ s nejvyšší nechutí. Mimo jiné i proto, že se zpravidla v mezičase na pochybně odprodaných pozemcích začalo stavět a hrozilo, že se noví vlastníci budou domáhat náhrady škody. Ostatně, podobná situace se rýsuje i v Březích. Tomáš Vančura už na pozemku vybetonoval základovou desku.

„Využívání navrhovaného oprávnění je také přímo závislé na množství poznatků, které získáme od různých občanských iniciativ a sdružení. Sami provádět prověrky nemůžeme,“ vysvětluje Renata Malinová, mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství, proč se tento institut dosud příliš nevyužíval.

Loni v březnu kvůli tomu dokonce vznikl metodický pokyn, který žalobcům radí, jak mají postupovat v netrestní oblasti, tedy v případech jako je ten břežský. A kromě toho Nejvyšší státní zastupitelství připravuje konferenci, na níž se mají státní zástupci dohodnout, jak budou na podobných kauzách spolupracovat právě s experty z Transparency International.

Poučení pro příště

Starosta Morávek to ale dál vnímá jako křivdu, doklady pro státní zástupce už má však skoro pohromadě.

„Mohl bych ale dělat něco užitečnějšího. Jsme malá obec, nemáme tady štáby právníků. Třeba ta informace o dálkovém přístupu není v zákoně uvedena přímo. Je tam jen odkaz 3b, a ten je ještě vytištěn malinkatým písmem,“ rozčiluje se a pokračuje v obraně: „Na svou obhajobu musím říct, že jsem tehdy řešil milionovou investiční akci a tato věc byla z pohledu rozvoje obce marginální. A ponaučení? Kdybych věděl, co se z toho vyvine, tak bych se na to, s prominutím, vyprdl.“

Radek Kedroň
Zdroj: www.ihned.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.