Prolog

Začátkem května jsem šel po náměstí a v podloubí vyslechl „odbornou“ debatu malých, tak deseti-dvanáctiletých, školáků o Přelouči, kde dělají jejich rodiče, u jaké firmy a jaké práce jsou v místě a okolí. Nedalo mi to, a vmísil jsem se do jejich hovoru dotazem, jestli vědí něco o Tesle Přelouč a jejich výrobě. Nedělal jsem si iluze o podrobnostech, ale jejich odpověď mě šokovala. „Nic takového tady a v okolí neexistuje“. Po otázce: „a co v minulosti?“ „Taky néé“, jsem se na víc nezmohl. Teprve porovnání skutečnosti – je rok 2013 – už to je víc jak 23 roků od změny režimu – co vše proběhlo za tuto dobu – kolik firem vzniklo, kolik zaniklo. Proč se vlastně divím, kolik tesláků si na „svůj“ závod vzpomene, kolik přeloučáků má ještě doma nějaký magnetofon, natož rádio – v době SD karet, USB, Flash, vždyť i disk CD a DVD je pomalu historie.

Proto jako připomenutí, jako určitý dluh k Tesle, možná i trochu nostalgie, nikoliv k době, ale k výrobkům, technologiím a k těm, kdo byli v pozadí vývoje, příprav a výroby těchto zařízení. Tato série příspěvků by měla připomenout, že zde taková firma existovala a dotýkala se každé rodiny v Přelouči nebo v blízkém okolí, ať pracovně nebo jen jejich výrobky.

S tím je spojená výstavka výrobků TESLY Přelouč v Hálkově ulici, rozčleněná do dílčích kapitol. Není úplná, ale díky kolegům, známým i neznámým se daří tuto přehlídku výrobků průběžně doplňovat a rozšířit a tak připomenout spoluobčanům a teslákům dávnou i nedávnou slávu výrobků. Dlužíme to Všem těm, kdo se na slávě TESLY podíleli.

Děkuji všem Teslákům, kteří mi pomáhali při přípravě těchto příspěvků.

Petr Schejbal, Přeloučský Rošt č. 10/2013

 

Historie elektro a elektronické výroby v Přelouči

Nápad založit společnost, která by vyráběla nedostatkový vojenský sortiment, se zrodila v hlavách několika vojenských důstojníků, z nichž jeden pocházel z Přelouče. Základ zrození nového odvětví se datuje po 1. světové válce, když jeden ze zakladatelů prosadil založení akciové společnosti s datem založení 15. 12. 1920 a zřízení závodu v rodné Přelouči.

Počáteční výrobu začali v roce 1921 v pronajatých prostorách masných krámů, výrobky vývojově připravené ve vlastních konstrukčních kancelářích umístěných postupně v různých domech po Přelouči. Zároveň se zahájením výroby jednala společnost s městem o zakoupení pozemků na výstavbu provozů a po úspěšném jednání a kupní smlouvě 1921 zahajuje výstavbu přízemní provozovny na pozemku u dráhy a úspěšně dokončuje v průběhu roku 1923 budovu a zahajuje výrobu širokého sortimentu vojenského materiálu včetně prvního radiopřijímače pod názvem firmy Radiozávody.

Po počátečním úspěchu došlo k úpadku a krachu firmy. Noví majitelé přebírají v roce 1925 firmu i s novým názvem Radio Zenit. Běžně se již vyrábějí krystalky, ale i lampové resp. vícelampové rozhlasové přijímače.

Počátky a průběh světové hospodářské krize způsobily i problémy v hospodaření Radio Zenit a umožnily vstup na československý trh německému mamutímu koncernu Siemens-Halske, jenž mimo jiné kupuje v roce 1927 přeloučský Radio Zenit se 49% akcií a 51% Moravská a Agrární banka a přejmenovává se na RADIOTECHNU. Pod tímto názvem RADIOTECHNA probíhaly různé změny ať technické – stěhování výroby do Prahy a zpět, změny výroby, politická, válečná léta, kdy se zásadně měnil i sortiment výroby.

Skončením války přešla RADIOTECHNA pod národní správu. Tento stav trval necelý rok a byl vytvořen národní podnik TESLA. V průběhu let docházelo k různým organizačním změnám, kdy po roce 1948 byla TESLA závodem, později v roce 1953 národním podnikem, v průběhu 3. pětiletky opět závodem. V roce 1964 končí výroba radiopřijímačů a plně se rozjíždí výroba magnetofonů, zahájená v roce 1963 a rozšiřuje výrobu plošných spojů. V roce 1980 se mění TESLA na koncernový podnik, v roce 1989 je opět státním podnikem. 1. srpna 1992 Tesla zaniká prodejem. Privatizací vzniká firma AGU s.r.o. Rokem 1993 1. července přebírá dílčí prostory již bývalé TESLY a po AGU nově vzniklá česko-německá firma Kiekert CS s.r.o., která prošla v r. 2008 a 2013 určitými změnami a svou náplní výroby – již odlišnou od původního sortimentu výroby – ukončila dlouhou historii výroby radiové a záznamové spotřební a speciální techniky, včetně výroby plošných spojů. Historie ukázala, jak kvalitní ve skutečnosti byly výrobky TESLA s porovnáním konkurenčních zahraničních technologií.

Petr Schejbal, Přeloučský Rošt č. 11/2013

 

Tesla Přelouč 1945-1964 (výroba radiopřijímačů)

Název Tesla
Není pochyby, že bylo použito jméno vynikajícího jugoslávského vynálezce, konstruktéra, filosofa a vědce Nikoly Tesly (10. 7. 1856, 7. 1. 1942), který studoval mimo jiné filosofii v Praze. Následné pokusy a jiný výklad v různých dobách, ať Technika Slaboproudá, jako oficiální název nebo hanlivý Technicky Slabé vyšuměly do ztracena.

Po skončení 2. světové války, převzala prostory výroby RADIOTECHNY národní správa a v průběhu roku 1946 byl zřízen celostátní národní podnik Tesla, který soustřeďoval závody slaboproudého elektronického zařízení v celém Československu. První větší reorganizací spadaly přeloučské závody následně po roce 1948 jako závod pod národní podnik Praha Hloubětín.

Po válce se výroba soustředila na montáž zesilovačů pro místní rozhlas. Výroba přijímačů pokračuje montáží modelů z počátků okupace. Zahajuje se výroba přijímače vyvinutého v Tesle Přelouč. Další reorganizací byl ukončen vývoj rozhlasových přijímačů, pokračuje i reorganizace podniku a přeloučská TESLA je začleněna pod Teslu Pardubice. Výroba pokračuje dál, vynikající výsledky, kvalita a spolehlivost předurčovaly zahájit a rozšířit opět vlastní vývoj. To opět přivádí podnik k další reorganizaci, Tesla Přelouč je vyčleněna z pardubického podniku a v roce 1953 je opět samostatným národním podnikem. V tomto období je vyvinut mimo jiné moderní elektronkový superhet a Tesla se zároveň dostává do čela výrobců radiopřijímačů. Radiopřijímače jsou úspěšně exportovány, nejen na východoevropský ale i západoevropský a asijský trh. Tesla nespí na vavřínech a vyvíjí a vyrábí první přenosné bateriové přijímače.

„Nespí“ ani inovátoři organizace podniků a Tesla Přelouč je opět začleněna do VHJ TESLA Pardubice jako závod. Dopad všech těchto „reorganizací“ přenechám na zhodnocení jiným.

V roce 1958 zahajuje přeloučská Tesla jako první výrobu plošných spojů a to nejen v republice, ale i v rámci tehdejších socialistických států. Začíná se zavádět ve větší míře používání polovodičů – tranzistorů. Prostorově získává TESLA prostory bývalé továrny na cukrovinky. V tomto roce – 1958 – je do výroby zaveden první tranzistorový radiopřijímač. Následují další modely vyvinuté a vyrobené v TESLA Přelouč. A nastupuje další reorganizace výroby a v roce 1964 končí výroba radiopřijímačů a nastupuje éra nová, výroba záznamové techniky.

Petr Schejbal, Přeloučský Rošt č. 12/2013

 

Tesla Přelouč 1963-1992 (výroba záznamové techniky)

Novým organizačním členěním v roce 1964 přechází výroba radiopřijímačů do Bratislavy a v Tesle Přelouč se plně rozjíždí výroba záznamové techniky, vývojově a typově vycházející z předcházejících modelů vyráběných v Tesla Pardubice a to model, který v sobě prolíná znalosti z výroby radiopřijímačů a poprvé jsou v magnetofonech mimo elektronek použity i tranzistory. Připravuje se nová modelová řada, opět vývojově začínající v Pardubicích, je dotažena do úspěšného konce ve vývojových laboratořích v Přelouči. V té době nebylo obvyklé, aby dva velké závody, tak jak Tesla Pardubice a Tesla Přelouč se jak ve vývoji nových výrobků, tak následně ve výrobě tolik prolínaly. Bylo to nejen vzdáleností nebo lépe řečeno blízkostí mezi závody, organizačním krytím pod jednou hlavičkou, ale i určitou migrací odborných pracovních sil mezi oběma závody.

Spolupráci si vynutily i potíže vyplývající z dodávek od různých dodavatelů, náročnost na kvalitu a nutnost přesnější koordinace dané tím, že nová výroba potřebuje mnohonásobně více dílů na jeden výrobek a to nejen elektronických, ale také přesných jednoúčelových prvků mechanických. Základní modely jsou modifikovány na další varianty pro různé účely – armáda, školy a trh žádá i různé varianty do obchodní sítě. Požadavky přicházejí i od zahraničního obchodu a magnetofony jsou úspěšně exportovány na zahraniční trhy – východní i západní.

Ukazuje se dobrá spolupráce mezi vývojem a výrobou rychlým zaváděním různých modifikací základního modelu. Rokem 1969 je do výroby zavedena další z inovací nové typové řady cívkových magnetofonů, jejichž varianty se vyráběly až do roku 1984. Další typové řady vyvinuté v Tesle Přelouč ve spolupráci s Teslou Pardubice jsou vyráběny v hlavním závodě. A Tesla opět neztrácí krok a na trh v roce 1979 uvádí novou typovou řadu v Hi-Fi kvalitě, tyto výrobky v různých modelech jsou vyráběny až do roku 1991.

Tesla neztrácí krok se světem ani v nové spotřební technice – v kazetových magnetofonech. Do výroby zavádí stolní a přenosné kazetové přístroje v různých modelech, do práce, do terénu, pro reportéry záznamové zařízení s technickými vychytávkami, do kanceláří jednoúčelové diktafony. Po první řadě dozvukových přístrojů – mimochodem mezi hudebníky velmi vyhledávané a dodnes používané!! – následuje jejich další výroba.

S novou IT technikou přichází i vývoj a výroba páskové paměti, opět vyráběné do roku 1992.

Požadavky trhu pokrývá výroba dalších sérií záznamové techniky ve formě kompaktních věží různé vybavenosti. Věže byly opět vyráběny až do roku 1992.

Souběžně s těmito nosnými programy byl vyráběn i sortiment výrobků v menších nebo malých sériích pro potřeby jiných oborů, nebo utajená výroba speciální vojenské techniky.

Nastupující politická situace se projevila i v Tesle Přelouč a s lety 1988-1989 se objevily snahy politického směru a počátkem roku 1990 došlo k rozpadu zaběhnuté organizační výrobní složky a přes veškerou snahu došlo nakonec k zániku Tesly Přelouč prodejem ke dni 1. 8. 1992.

Petr Schejbal, Přeloučský Rošt č. 1/2014

 

Plošné spoje v TESLE Přelouč

Tato technologie nahradila v elektronických obvodech vodiče a kabelové svazky, kterými se propojovaly součástky do funkčních celků. Úvahy o využití této technologie publikoval již T. A. Edison kolem roku 1905.

Shodou okolností se s měděnými pískovými (plošnými) vodiči setkáváme v Přelouči při výrobě radiopřijímačů již v letech 1928 až 1929. V Přelouči začala výroba plošných spojů (tištěných spojů) od roku 1956.

Klasický plošný spoj, zhotovený z izolační desky tloušťky 1,5 mm a pokrytý měděnou folií o tloušťce 0,035 mm s vyleptaným vodivým obrazcem, se začal sériově používat v roce 1958 ve výrobě kabelkového radiopřijímače T58 – Mír.

Tím se Tesla Přelouč stala první továrnou v celém bloku východních států Evropy (sdružení RVHP), která plošné spoje začala sériově používat. Postupně se v Přelouči začaly plošné spoje vyrábět i pro ostatní zákazníky. Současně s technologií plošných spojů bylo do výroby zavedeno hromadné připájení součástek.

Soubor této technologie v montáži přístrojů zaznamenal 50% úsporu pracnosti. Výroba plošných spojů je spojena s chemickými pochody při leptání a pokovení otvorů, s technologií sítotisku na vytváření leptuodolných obrazců s možností vytvářet spoje o šíři 0,5 až 0,8 mm. Pro mechanické opracování desek je především nutné uvést potřebu zhotovit tisíce malých otvorů o průměru 0,8 mm a menších. Pro větší otvory se používalo lisování, stejně jako k vytváření tvarů desek frézování nástroji z tvrdokovu. Narůstající složitostí vodivých obrazců nevystačila jen se dvěma vodivými obrazci (rub a líc jedné desky). Do výroby přistoupila vícevrstvá technologie čtyř a více vrstev nad sebou. Tyto desky se zhotovovaly skládáním dvouvrstvých desek s technologií, při které se desky nad sebou prokládaly listy s nedotvrzenou pryskyřicí a celá sestava se slisovala na speciálních lisech za vysokých teplot a tlaku do jednoho celku, zpravidla tloušťky 1,5 mm. Potisk plošných spojů umožňoval kontrolovat u výrobce rozložení součástek, info o měrných bodech a zjednodušenou servisní činnost.

Pro zvyšované objemové požadavky na desky plošných spojů musely být v Tesle v roce 1966 a následně v roce 1982 zahájeny stavby velkoplošných výrobních hal. V továrně byl posílen i technologický vývoj oboru a v posledních letech se začala vyrábět další nová technologie propojování – drátové plošné spoje. Při této technologii se vodiče programově řízenými stroji ukládaly na desku plošného spoje do speciální lepivé vrstvy. Vodiče se mohly křížit a tak dovolit zvýšit hustotu vodivého obrazce. Desky s nakladenými dráty se lisováním podobně zpracovávaly jako vícevrstvá technologie.

Ve výrobě plošných spojů pracovalo zhruba 20 % pracovníků, kteří odváděli podniku 50 % výroby celé Tesly.

V Tesle byl vládou zřízen koordinační útvar pro plošné spoje, který odpovídal za rozvoj této technologie v celé republice. Mimo Přelouče se výrobou plošných spojů zabývalo v Československu 29 významnějších výrobců, z nichž Tesla Přelouč, ZPA Nový Bor a ZVT Báňská Bystrica vyráběly 75 % potřeb republiky.

I v této oblasti dosáhla Tesla Přelouč ve své historii významných výsledků.

Vladimír Šlechta (Petr Schejbal), Přeloučský Rošt č. 2/2014

 

Pásová výroba

Technicky a technologicky nejpropracovanější systém výroby, ve své době velmi moderní výroba.

Na lince ve tvaru prodlouženého O o délce přibližně 50 m obíhal speciální systém, poháněný elektromotory, na nichž byla upevněna pohyblivá pole, která v nekonečné smyčce projížděla okolo pracovišť, umístěných vedle nebo nad pásem polí.

Na začátku pásu bylo v rámu umístěno šasi výrobku, na konci již hotový funkční přezkoušený výrobek, před zabalením a expedicí. Každé pracoviště montovalo určité díly v technologickém sledu, nejdříve mechanika, následně elektrické a elektronické díly. Výsledkem dělení práce jednotlivých pracovišť byla vysoká kvalita montáže a především rychlost. Přesto pro zajištění trvalé kvality, byla po určitých operacích kontrolní pracoviště a 100 % kontrola provedené práce a funkčnosti smontovaných dílů. Každé pracoviště pásu bylo průběžně doplňováno potřebnými díly vyrobenými v jiných specializovaných dílnách závodu nebo zajišťovaných z externích zdrojů mimo závod. Tento systém výroby umožňoval vyloučit vadné díly před nastavením jednotlivých modelů a do konečné montáže pásové výroby se dostával mnohokrát zkontrolovaný funkční díl v požadované kvalitě a toleranci. Do finální pásové výroby se tak dostávali smontované přezkoušené díly, osazené předoživené desky plošných spojů, kabeláže apod. Stále se bavíme o 60.-80. létech minulého století. Pásovou výrobu zajišťoval lidský element – (žádná robotická činnost). Každá směna měla mistra, seřizovače pro mechanickou a elektronickou část a jednotlivě montáž pásové výroby zabezpečovali vyškolení pracovníci. Každé pracoviště mělo určitou kvalifikační úroveň a jejich pracovníci příslušné kvalifikační vzdělání od zaučení až po odborné vzdělání. Pracovní směna pásu pracovala 8 a 1/2 hodiny denně s přestávkou na svačinu a oběd v celkové délce 1/2 hod. (10 a 20 minut). Pro bezchybný a plynulý chod pásové výroby byly k dispozici tzv. zaskakovači, v případě výpadku pracovníka na lince nastoupili na jeho místo. Byli to nejkvalifikovanější a nejzručnější pracovníci, neboť museli znát všechny operace příslušné části montáže, tj. mechanické části nebo elektronického nastavení, kontroly a funkce výrobku. Počet vyrobených přístrojů byl dán zručností jednotlivých pracovníků, rychlostí montáže na jednotlivých pracovištích a rychlostí nastavení mechaniky a elektrických dílů.

Pásová výroba zajišťovala vysokou produktivitu, ale i nutnost malé fluktuace pracovních sil, kvalitu a zručnost pracovníků. Odbornost a kvalita se zajišťovala od počátku výroby, když základní kádr byl sestavován a zaučován již od ověřovací série a náběhu výroby. K tomu samozřejmě patřilo i zázemí pro všechny zaměstnance.

Petr Schejbal, Přeloučský Rošt č. 3/2014

 

Sociální politika Tesly Přelouč

Podnik se staral nejen o výrobu, ale také o spojenost a pohodu svých zaměstnanců jak v zaměstnání tak v době volna.

Družstevní výstavba
Bylo založeno bytové družstvo Tesla, které svépomocí postavilo v ulici Karla Čapka 12 bytů. Další byty stojí poblíž parku u Račanského rybníčku. Poslední akcí byla stavba ve Střelově ulici (1989).

Individuální výstavba
Podnik podporoval stavby prostřednictvím stavebního dozoru obstaráváním materiálu a technickou výpomocí v dílnách. První akcí byla výstavba 24 řadových domů v ulici Popova v letech 1965 až 1969.

Státní podniková výstavba
Na kraji města vzniklo sídliště Tesla mezi ulicemi Čs. Armády, Smetanova a Žižkova. Od roku 1953 od roku 1957 bylo postaveno 130 bytů. Podnik sám na byty přestavěl první patro objektu na Dukelském náměstí.

Svobodárny
Tesla přestavěla na svobodárnu hotel „Černý kůň“ na Pernštýnském náměstí a postavila jednopatrovou svobodárnu v ulici Pardubická. Další zahájené objekty pro svobodné v ulici Libušina dokončovalo po roce 2000 město.

Péče o mládež
Tesla uvolnila pro předškolní výchovu dvě „ředitelské“ vily v ulicích K. H. Máchy a Ledrova. Svépomocí s podnikovou stavební četou byl vybudován areál škola – jesle. 8 pavilonů v ulici Kladenská. V Bratrouchově byl postupně vybudován letní a zimní tábor od roku 1959 u místní sokolovny. Tábor byl svépomocně doplněn rekreační budovou pro 63 ubytovaných. Vlastní tábor umisťoval ve srubech 200 dětí.

Rekreace dospělých
Probíhala jak v Bratrouchově tak na chatě u Seče, na rekonstruovaném soukromém objektu v Horním Bradle s kapacitou 45 ubytovaných. Pro výlety a návštěvy kulturních akcí měla Tesla dva autobusy se dvěma řidiči a vyčleněnou údržbu. Mimo tuzemské rekreace byla realizována výměnná rekreace s Německem, Polskem a Slovenskem.

Kulturní aktivity
Tesla řídila činnost Klubu kultury ve městě. Klub měl k dispozici divadelní sál v „Záložně“ a budovu pod náměstím v Hradecké ulici. Úspěšná byla činnost pěveckého sboru Foerster a nadnárodní výstavy PREMFOTO. Známá byla dechovka i taneční orchestr. Motoristický kroužek zorganizoval i velkostavbu garáží na konci města v ulici Kladenská. Tesla zřídila v „Divišově vile“ v Nádražní ulici muzeum radiotechniky a města. Po roce 2000 byly muzejní exponáty uloženy do archivu.

Vnitropodniková sociální síť
Tesla vybudovala vlastní kuchyň s jídelnou. Na pracoviště rozvážela svačiny a v areálu podniku byl prodej novin. V administrativní budově byla stálá ordinace praktického lékaře a zubaře a odborné masáže. Týdně byla přístupná i gynekologická ordinace.

Výchova mládeže a dospělých
Od roku 1947 Tesla přijímala do svých řad učně. Později byla výchova rozšířena v Odborném učilišti a podnik k tomu postavil dvoupatrovou budovu školy. Pro dospělé byla zřízena škola práce, která se smluvně stala součástí Státní střední průmyslové školy elektrotechnické a obchodní školy.

Tesla byla nejen výrobní továrnou, ale i střediskem sociálního a kulturního rozvoje města a okolí.

Vladimír Šlechta (Petr Schejbal), Přeloučský Rošt č. 4/2014

 

Co, jak a kde se vyrábělo

V tomto díle se nebude hovořit o koncových výrobcích, ale o všem, co předcházelo, než byl výrobek zabalen a odeslán do obchodu. V počátcích – po válce – musela každá firma vyrábět ve svých provozech téměř vše, co do koncového výrobku potřebovala. Tak do radiopřijímačů si Tesla Přelouč vyráběla z počátku i takové díly, jako byly dvojité i trojité ladící kondenzátory, ve svých prvních přístrojích byly i vlastní reproduktory. Do ladících obvodů vinuté cívky a vinuté samonosné cívky (mimochodem drží dodnes), stínící tažné kryty cívek a další komponenty. Pozor, stále se bavíme o 40. a 50. letech, kalkulačkou těchto let bylo logaritmické pravítko, neexistovala žádná laserová řezací technika, žádná technika řízená počítačem. Když se podíváte např. na preciznost a kvalitu ladících kondenzátorů, na souběh, uložení, spolehlivost – nezbývá než smeknout.
Síťové a výstupní transformátory se vyráběly v Tesle včetně lisování trafo plechů, výroby kostřiček, vinutí cívek a kompletace sestav. Zde bych chtěl zdůraznit činnost a funkci nástrojárny, která se v žádných hodnoceních příliš neobjevovala a její činnost nebyla příliš doceněna.

Z potřeb výroby vznikaly nové provozovny a dílny. Vývojová laboratoř, vzorkovna, nástrojárna, podpůrná oddělení technologie pro přípravu výroby atd. Na těchto útvarech se rodily návrhy jednotlivých dílů, vzorky nových výrobků, ale i přípravky pro výrobu a později pro sériovou výrobu, jako např. rámy pro uchycení výrobků pro pas a usnadnění manipulace.

Nové výroby přinesly i nutnost nových technologií, které ještě nikde nebyly použity. Výroba plošných spojů a osazování desek a jejich pájení. Přichází i miniaturizace, srovnej např. elektronkové rádio a v té době tranzistorový přijímač do „kapsy“.

Tesla si vyráběla i formy pro odlévání nových materiálů, které přicházely do výroby – výrobky z plastických hmot. Problémy s kooperací s jinými závody ji nutily vyrábět si i prvky a díly do připravovaného náběhu nové výroby – pro montáže magnetofonů. Zaváděním výroby záznamové techniky přistupují nové technologie výroby a především opět přesnost, preciznost, dále nové materiály např. výroba pohonných gumových řemínků, z elektroniky si Tesla vyrábí pro výrobu jednoúčelové měřící a testovací přístroje, pro věže programovací přípravky na programování integrovaných obvodů. Lisování a výroba mechanických dílů, povrchová úprava, kvalita a znovu požadavky na přesnost a toleranci. To vše odborní pracovníci v Tesle uměli.

O jejich odborné způsobilosti hovoří i to, že přeloučská Tesla dělala mimo jiné i např. vychylovací cívky do prvních televizorů. Jistým oceněním práce přeloučských techniků a dělníků bylo, že když byla např. výroba plošných spojů pro oravské televizory převedena mimo přeloučskou Teslu a pro následně zhoršenou kvalitu a přesnost se vrátila zpět. A to v době, kdy byla v republice okolo 50!!! dalších větších výrobců plošných spojů. Tesla měla vlastní perfektně propracované oddělení kontroly, oddělené od výroby, kde se kontrolovaly díly přicházející zvenčí, z jiných závodů, kontrolu, která kontrolovala průběžně výrobky na páse a nakonec i výrobky hotové, před zabalením a expedicí.

Dodnes je možno vidět uváděné konstrukční díly v hotových výrobcích. A funkční! A ostatní? Možná je škoda, že se výrobky podpory výroby sešrotovaly nebo jinak zlikvidovaly. S odstupem času a bez jakýchkoliv emocí by bylo zajímavé zhodnotit um a odbornost při jejich výrobě.

Petr Schejbal, Přeloučský Rošt č. 5/2014

 

Vojenská a speciální výroba

Souběžně s výrobou přístrojů propagovaných ve veřejných sdělovacích prostředcích a předváděných na různých výstavách, probíhala i další výroba a vývoj. Výroba utajovaná, vyráběná na pracovištích, kde přístup byl omezen pouze pro prověřené osoby. Tato pracoviště a provozy byly ve většině podniků a závodech po celé republice. Tesla Přelouč začínala výrobou, kterou uměla, a kterou odborní pracovníci montovali již za války – speciální techniku, komunikační přístroje pro různé vlnové rozsahy. Díky kvalitě a preciznosti připravovala, navrhovala a vyráběla různé komponenty pro vojenské radiostanice a přijímače, ale i komponenty např. pro letouny MIG – vysoce přesné a náročné zařízení s požadavky na spolehlivost pro jištění pilota při střemhlavém letu. Ve spolupráci se sesterskou a nepravidelně i mateřskou Teslou Pardubice vyráběla pod různými názvy a různým vybavením a parametry pojítka, později vyráběná i pro civilní sektor. Pro měření a testování tankových radiostanic byl vyvinut testovací přístroj, který umožňoval kvalitní diagnostiku. Část přístrojů byla vyvíjena ve spolupráci s výzkumným ústavem a.s. Popova Praha a Vojenským výzkumným ústavem. Utajovaná pracoviště vyráběla přesné díly nejen pro Teslu Přelouč, ale i pro jiné závody republiky, v nichž se vyráběla vojenská zařízení. Pracoviště speciálu byla ostatním zaměstnancům nepřístupná a samotní pracovníci byli poučeni o dodržování státního tajemství. Pro armádu i pro civilní potřeby byl zkonstruován stojan bezobslužné bezdrátové stanice v různých provedeních. Pro promítací přístroje byly průběžně vyvíjeny a vyráběny zesilovače s různým výstupním výkonem. V závodě byl zkonstruován přístroj pro svolávání osob při krizových situacích, jeho výroba byla následně předána na Slovensko. Pro výrobce audio kazet bylo vyvinuto a vyráběno zařízení pro vícenásobné rychlopřepisování kazet. Počátek devadesátých let znamená ukončení speciální výroby, část programu přechází do soukromých rukou, armáda ukončuje spolupráci a vypovídá zakázky. S koncem Tesly končí i program vojenské a speciální výroby.

Petr Schejbal, Přeloučský Rošt č. 6/2014

Názorové střípky Tesláků

Příprava jednotlivých příspěvků mě nabídla vedle získání informací o jednotlivých tématech i velké množství různých kontaktů, názorů na výrobky i na další perspektivu a životaschopnost Tesly Přelouč. Tyto názory jsou z různých úrovní a funkcí bývalých pracovníků Tesly a jejich uvedení přináší možnost udělat si vlastní názor nebo třeba vyvolat určitou polemiku.

• V období let 1970-80 dochází ke zpožďování vývoje a zaostávání vývoje výrobků Tesly oproti světu. To je např. na internetu a v různých článcích hojně zdůrazňováno. Ale proč, už se nepitvá, jenže když se řekne A, mělo by se říct i B.
• Různé reorganizace či přesuny výroby znejisťovaly vývoj, na co se zaměřit.
• Nechuť a pohodlnost úředníků a politických funkcionářů, a to především na nejvyšších místech, zabývat se novým atd. Jako příklad známá věta z úrovně ministerstva: „Na co se zabývat novým, když se dobře prodává staré (myšlen přechod cívkových magnetofonů na kazetové).
• Minulá doba měla výrobu spotřební elektroniky jako zlepšení životní úrovně na druhé koleji – stačí, když rádio hraje, magnetofon se točí, televize ukazuje, na co barva, věže, kazety, dálkové ovládání – proto prosadit novinky byl pro technology a konstruktéry nekonečný boj.
• Dalším důležitým bodem byla studená válka mezi oběma politickými tábory a z toho vyplývající železná opona, která blokovala konstruktérům přístup k novým směrům, informacím, technologiím. Vyvíjelo se vyvinuté, některé zahraniční konstrukční součástky se dostávaly na stůl vývoje oklikou až v hotovém výrobku, dovezeném ze západu.

Všechny tyto „kapky“ a další – zde neuvedené – se nahromadily a na konci je známý, nelichotivý výsledek.

Přesto, při průzkumu v odborných kruzích bývalých tesláků převládá názor, že při politické podpoře a překlenutí počátečního chaosu, především v organizační složce, by byla Tesla životaschopná. Byl program, byla kapacita, začal být přístup k novým technologiím, odbornost v širokém spektru a nejen v elektronice, ale i v ostatních oborech a oblastech. Ale to je „kdyby“ a na to se nehraje. I tak je nutno říci, že rozpadem Tesly, nezůstal v regionu pozemek, plný rozpadajících se budov, jak to vidíme okolo v republice, ale je zde nejen nástupnická velká firma, ale i další množství malých funkčních firem, které pokračují v tradici Radia Zenit, Radiotechny, Tesly byť jiné elektrotechnické a elektronické výroby.

Tak ať se daří.

Petr Schejbal, Přeloučský Rošt č. 7-8/2014