Tragédie ve vlnách Labe u Mělic 

Od pradávna platilo a platí, že když armády ve válce nemají vše, co potřebují, dochází k rekvizicím. Rekviziční komise zabavují obilí, mouku a maso, ale i ošacení a obuv, palivo pro polní kuchyně a pekárny, koně, povozy atd. Když Rakousku-Uhersku v první světové válce začalo téct do bot, když začalo kulhat zásobování vojska na frontách, objevily se na vesnicích rekviziční komise, jejichž úkolem bylo u sedláků hlavně obilí a mouku. Na jaře 1917 se jedna taková komise pohybovala na Přeloučsku. Budiž k jejímu dobru a chvále přičteno, že co v komorách a stodolách sedláků viděla, vidět nechtěla, nic nezrekvírovala, a tak žádný div, že po tragédii, která ji postihla, se v nejednom oku zaleskla slza… Sedmičlenná rekviziční komise, složená z pěti vojáků, rolníka Vincence Jeřábka z Rohovládovy Bělé a kantora Josefa Zelinky z Velin u Holic, zakončila v pozdním odpoledni 20. března 1917 svou práci v obci Mělice. Přespala v čp. 4 u Vojtíšků.
Za nepříjemně chladného následujícího rána, v první jarní den, pak vyrazila z Mělic k převozu na Labi. Chtěla do Opočínku na protějším břehu řeky. Labe, vzduté jarním táním, se valilo kalným proudem k Přelouči. Převozní pramice tu sice byla, ale převozník nikde – kdopak by se také při tak vysokém stavu pustil na vodu! Sedmnáctiletý syn z čp. 4, Jan Vojtíšek, který komisaře kousek doprovázel, se nabídl, že je převeze. Sedm mužů váhalo, ale jít na Opočínek pěšky, to by museli po proudu až do Přelouče a pak druhým břehem zpět. Rozhodli se, že to zkusí na pramici.

Osud však nechtěl, aby se komise na Opočínek dostala – uprostřed vířivých zpěněných vln rozvodněného Labe se s ní pramice převrhla. Osm mužů se začalo v ledové vodě zoufale rvát o holý život. Jen mladý Vojtíšek se dostal jakoby zázrakem na břeh. Ostatní bojovali s dravým živlem marně… Mrtvého rolníka Jeřábka vylovili až pátý den, těla pěti vojáků až v létě pod Přeloučí. Tělo nebohého učitele Zelinky nenalezli vůbec.
Dnes by tu k podobné tragédii nedošlo, dnes tu spojuje oba břehy z Mělic do Valů most. Na jeho mělické straně je deska, připomínající událost, která se tu odehrála toho 21. března 1917. Bohužel je více než z poloviny zasypaná hlínou a zarostlá křovím.

Miroslav Klimpl, 17. 12. 2009
Vyšlo ve Zprávách KPP číslo: 9-10/2009

Drobné kamenné památky Přeloučska.
Pomník utonulým v Mělicích

Vodní toky byly a jsou často nepřekonatelnými překážkami v krajině. S vývojem lidské společnosti se vyvíjely možnosti překonání těchto překážek. Dříve naši předkové užívali brodů (mělkých míst v řece se slabým proudem), padlých kmenů přes menší toky, nebo prostě přeskákali po kamenech na druhý břeh. S vynálezem plavidel (vorů, prámů, lodí) se přesun opět zdokonalil a také se stal bezpečnějším. Potom přišel člověk stavitel a začal stavět mosty.
V minulosti byly a někde ještě jsou (např. Praha, Ústí nad Labem, Lipno) používány přívozy. Při používání přívozu to chce samozřejmě znalost místní vody, zkušenosti a dodržování určitých bezpečnostních pravidel, aby se nemohlo stát neštěstí jako před 105 lety na Labi.

V blízkosti nového mostu přes Labe mezi Valy a Mělicemi (vlastně pod mostem u Labe) najdeme nově od roku 2020 pomník utonulým. Někdy se uvádí, že leží ve Valech, ale ve skutečnosti je již na katastru obce Mělice. Byl do těchto míst přesunut po demolici staršího mostního provizoria, které bylo v těchto místech v provozu v letech 1947–2019. Po výstavbě dnes již bývalého mostu byl však pomník poněkud nedůstojně částečně zasypaný zeminou. Proto je chvályhodné, že nyní je již v plné kráse dostupný na vhodnějším místě. Pomník sestává z nepravidelného kamene (leštěné žuly) s deskou s nápisem. Jeho maximální výška je 135 cm a půdorys zhruba 70×40 cm (deska má rozměry 40×60 cm). Připomíná známou událost z 21. března 1917, kdy došlo v těchto místech k utopení vojenské rekviziční komise při převozu přes řeku (most zde tehdy ještě nebyl). Jelikož se o této tragédii psalo v posledních letech v Přeloučském Roštu dokonce opakovaně, řekneme jen, že se zde v době první světové války utopilo sedm vojáků (jeden pocházel z Rohovládovy Bělé, ostatní z Přeloučska nebyli). Pomník nechaly dle nápisu na desce postavit „zemědělské korporace okresu přeloučského“. Zajímavé je, že i přes četné pokusy se badatelům doposud nepodařilo přesně datovat vznik tohoto pomníku. Víme jen, že to muselo být někdy v letech 1918–1929.

Jsem rád, že na Přeloučsku je takovýto pomníček jenom jeden.

Jiří Rejl, Matěj Pešta, Přeloučský Rošt 3/2022

Text na pomníku:

V upomínku
na členy rekvisiční komise
přítele našeho
Čeňka Jeřábka z Bělé Rohov.
Jos. Zelinku učit. z Velin u Holic
a jejich doprovodu vojínů:
Jos. Felkla z Banína okr. Polička
Fr. Hanka ze Spořic okr. Chomutov
Václ. Kirchnera z Varnsdorfu
Emil. Prouzy z Jablonce n/Nisou
Jin. Schmida z Bíl. Potoka okr. Frýdlant
kteří při konání povinnosti dne 21.
března 1917 při převozu zde přes
Labe všichni utonuli.

Pomník byl z poloviny zasypaný hlínou, běžně tedy posledních pět řádků nebylo vidět. Od roku 2020, kdy byl postaven přes Labe nový most, dostal i tento pomník důstojnější umístění.

Vojáci jsou pohřbeni na katolickém hřbitově v Přelouči.

Umístění: pod mostem u cesty podél řeky
GPS: N 50°2.02013′, E 15°37.02642′
Obec s rozšířenou působností: Přelouč
Obec (obecní úřad): Přelouč
Katastrální území: Mělice