První pokus o realizaci památníku obětem 2. světové války proběhl krátce po druhé světové válce, v roce 1947. Plénum národního výboru chtělo památník od počátku umístit do prostoru mezi sokolovnou a budovou kina. Ten však patřil statkáři Václavu Linhartovi, s kterým vedlo tehdejší vedení města spor o pomník Antonína Švehly. Linhart se tedy této myšlence zprvu bránil, ale po smrti své manželky změnil názor a věnoval svůj pozemek zcela zdarma. Na jaře 1947 byl pozemek upraven a 9. května 1947 byl slavnostně položen základní kámen z lomu v Ležákách. Komitét pro stavbu památníku však nebyl jednotný a nedokázal se dohodnout na jeho podobě. Proto výbor rozhodl, že nebude prozatím realizován. Události po únoru 1948 situaci neusnadnily, ačkoliv idea památníku nebyla ideově závadná. Problémem naopak nebylo vybudovat pověstný pomník připomínající osvobození Přelouče Rudou armádou v podobě tanku, který byl odhalen v roce 1950 na náměstí. Na počátku 50. let se dokonce uvažovalo o umístění pamětních desek na podstavec tanku, čímž by se památník obětem druhé světové války „vyřešil“. Myšlenka na realizaci památníku před sametovou revolucí definitivně padla v roce 1959, kdy byl zbytek peněz z fondu na výstavbu památníku převeden na účet na oslavy 700 let města. Základní kámen byl dokonce odsunut ze středu parčíku na jeho okraj k Pardubické ulici.

Vůle k dokončení památníku přišla až po sametové revoluci. Na podzim 1989 dospěla jednání ke konci a 6. května 1990 byl v původně plánované lokalitě odhalen památník v podobě kamenné pískovcové stély, v jehož korpusu byl uložen tubus se jmény jedenapadesáti obětí. Autorem návrhu je akademická sochařka Dagmar Štěpánková-Černá. Památník však působil poněkud anonymně, i když byla jména padlých posléze umístěna v dodatečně připojené zasklené skříňce. Dalším problémem bylo, že se tyto skříňky stávaly často terčem útoků vandalů. Proto bylo po roce 2000 rozhodnuto, že památník dostane důstojnější podobu. Pět korporací (Klub rodáků a přátel Přelouče, Český svaz bojovníků za svobodu, TJ Sokol, Junák a Klub Dr. Milady Horákové) podalo na městský úřad petici a věci se daly do pohybu. Členy petičního výboru byli Václav Balon, Stanislava Klapková-Rutová, Miroslav Brebera, Olga Večeřová a Zdeněk Jech. Na výsledném návrhu se opět podílela Dagmar Štěpánková-Černá, která stávající stélu doplnila o dvě asymetrické desky s konkrétními jmény obětí. Původní základní kámen z roku 1947 byl pietně umístěn před nový památník. Slavnostní odhalení památníku obětí fašismu a rasismu se konalo dne 7. května 2004.

Bc. Matěj Pešta

Autor: Dagmar Štěpánková-Černá
Umístění: v parku u kina
Ulice: Pardubická
GPS: 50°2’13.070″N, 15°33’37.952″E
Obec s rozšířenou působností: Přelouč
Obec (obecní úřad): Přelouč
Katastrální území: Přelouč