Josef Štěpánek

20597 – jména hrdinů se přece doopravdy nezapomínají

Josef ŠtěpánekTeprve v blahobytu může plně do krásy rozkvést filosofie, věda a umění, ale právě blahobyt plodí i nejhrůznější činy. Nedávné události v Norsku jsou pak této pravdy nepříjemným důkazem. Jenže kde v době blahobytu hledat oporu? Politické elity selhávají, intelektuálové jsou přebíjeni masovou kulturou, policie dělá všechno možné, jen nechrání a nepomáhá, o jejich agresivním a korupčním jednání prorůstajícím až do nejvyšších pater justice ani nemluvě a sportovci jsou více sledování z domácích kanapí, na kterých jsou jim jen tiše záviděny vysoké honoráře, než aby jejich výkony probudily touhu po radosti z pohybu a překonávání překážek. Můžeme jen doufat, že svého hrdinu teď nebudou hledat u nějakého křesťanského šílence kdesi v Oslu (ale dosti o něm, neboť jak správně vyřkl na svém blogu Tomáš Sedláček, o něm bychom neměli vůbec seriózně debatovat). Při přemítání o hrdinech mi vytanulo na mysli i jméno jednoho hrdiny ze Břehů, u něhož jsme si před třemi dny připomínali 70 let od jeho předčasného úmrtí.

Josef Štěpánek se narodil 8. května 1901 v nedalekých Lohenicích. Rodově však pocházel ze Břehů a měl zde současně početné příbuzenstvo. Úředně byl ve Břehách evidován od roku 1931, kdy si podal žádost na vystavění domu, jenž se zkolaudováním v roce 1932 stal oficiálně číslem popisným 112. Dům byl od počátku ve společném vlastnictví Josefa Štěpánka a jeho manželky Marie Štěpánkové. Spolu měli později dvě děti – Zdenku a Miroslava. Josef Štěpánek zastával dělnické profese, a to včetně v podniku Explosia, když se jeho zaměstnancem stává někdy po roce 1934. Výčet jeho odbojové činnosti není dosud přesně znám, respektive nejsou k němu dostupné prameny. Každopádně když byl 13. března 1940 zatčen, byly jako hlavní důkazy proti němu zajištěny a využity protiokupační letáky. Přes různá vězení se později dostal do koncentračního tábora Dachau, kde mu bylo přiděleno číslo 20597. Dachau jako nejstarší koncentrační tábor v Německu byl až do roku 1942 zejména místem masového vraždění. Není nám sice známa přesná příčina smrti Josefa Štěpánka, ale pravděpodobné je, že byl 30. července 1941 popraven. Zůstala po něm vdova Marie, která vychovávala jejich dvě děti až do roku 1949, kdy předčasně umírá a nechává zde vůlí osudu jejich nezletilé potomky zcela osamoceny. Po druhé světové válce byl Josef Štěpánek za svou odbojovou činnost odměněn státním vyznamenáním. Tradičně na státní svátek 28. října 1945 mu bylo prezidentem Eduardem Benešem in memoriam uděleno vyznamenání Československý válečný kříž. Memento jeho památce učinila později i obec Břehy, když po něm v roce 1958 pojmenovala ulici. Štěpánkova ulice budiž tak pro dnešek i budoucnost věčnou vzpomínkou a příkladem hrdinství.

dr. Miroslav Tyč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.